Co je to hypertenze?
Podle New England Journal of Medicine představuje hypertenze (neboli vysoký krevní tlak) celosvětově hlavní příčinu úmrtí a četných nemocí - včetně cévní mozkové příhody, srdečního selhání, chronického onemocnění ledvin a onemocnění srdce. Hypertenze je jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů pro vznik kardiovaskulárních onemocnění, který se získává v průběhu života.
Vysoký krevní tlak se může vyvíjet roky. Obvykle se projevuje asymptomaticky, což znamená, že pacient nemá žádné bolesti ani obtíže. Proto ani často neví, že vysokým krevním tlakem trpí. Díky tomu si hypertenze vysloužila přezdívku "tichý zabiják". Důležitou roli zdravotníků tedy tvoří včasné diagnostikování hypertenze. Je podstatné myslet na to, že u spousty pacientů se příznaky rozvíjí až v době, když už je pozdě.
Hypertenzi je možné podle příčin vzniku rozdělit na primární a sekundární. Příčiny primární hypertenze se nedají mnohdy zjistit, protože se jedná o multifaktoriální onemocnění. Primární hypertenze je zastoupena z 90-95 % u všech pacientů s vysokým krevním tlakem. Mezi rizikové faktory, které ovlivňují vznik primární hypertenze, se řadí především věk, pohlaví, stres, obezita, nadměrný příjem soli, genetické predispozice, kouření, ale i nadměrná konzumace alkoholu. Vznik sekundární hypertenze je podmíněn hlavně hormonální dysbalancí, poškozením ledvin, neurologickým onemocněním či užíváním vybraných léčiv - glukokortikoidů, sympatomimetik apod.
Terapie vysokého krevního tlaku se dělí na nefarmakologickou a farmakologickou. Nefarmakologická léčba zahrnuje hlavně režimová opatření, to znamená omezení přívodu soli, zamezení konzumace alkoholu, snížení tělesné hmotnosti a také zákaz kouření. Farmakologická léčba se opírá o několik skupin léčiv, jako jsou beta blokátory, diuretika, blokátory kalciových kanálů, blokátory angiotenzinových receptorů, atd.
Jak se hypertenze diagnostikuje?
ACC-AHA guidelines pro hypertenzi z roku 2017 předefinovaly vysoký krevní tlak jako systolický krevní tlak 130 mm Hg nebo vyšší a diastolický krevní tlak jako 80 mm Hg nebo vyšší. Cílová hodnota, kterou se snažíme při léčbě hypertenze dosáhnout, byla snížena na 130/80 mm Hg.
Guidelines k diagnostice hypertenze doporučují alespoň dvě měření krevního tlaku při nejméně dvou různých příležitostech. Poskytovatelé zdravotní péče přitom musí používat standardizované techniky měření a validované tlakoměry včetně správné velikosti manžety pro daného pacienta.
A jak tedy správně změřit krevní tlak? Pacient by měl před měřením tlaku krve alespoň pět minut v klidu sedět. Během měření pacient také sedí a neměl by mluvit. Nohy pacienta nesmí být překřížené a musí být položené na podlaze. Paže, na které je krevní tlak měřen, by měla být podepřená na stole v úrovni srdce.
Klíčem je trénink a simulace
V rámci prevence a včasné diagnózy hypertenze je tedy důležité především pravidelné a správně prováděné měření krevního tlaku. To je možné nacvičit například pomocí simulátoru měření krevního tlaku. Tento trenažér tvoří paže dospělého člověka v životní velikosti vyrobená z realistických materiálů. Je vynikající pomůckou zejména pro výuku budoucích lékařů, zdravotních sester, záchranářů, ošetřovatelů a lékárníků.
Patologické změny vznikající v důsledku dlouhodobě zvýšeného krevního tlaku je možné vidět na modelu vysokého krevního tlaku. Součástí tohoto modelu jsou mini repliky ledviny, tepny, srdce, oka a mozku, na něž má hypertenze největší vliv. V důsledku zvýšeného krevního tlaku může dojít až ke selhání ledvin, vzniku aterosklerózy, zeleného zákalu či cévní mozkové příhody.
Stručný přehled o vysokém krevním tlaku můžete získat díky schématu hypertenze. Ideální je ho pověsit například do čekárny ordinace, kde si ho pacienti mohou sami přečíst a v případě dotazů se rovnou zeptat lékaře. Schéma popisuje příčiny vzniku hypertenze, následky jejího neléčení, způsoby terapie vysokého krevního tlaku nebo regulační mechanismy organismu při hypertenzi.
zdroj: 3B Scientific
